Dýmky tvaru bent

Tvar dýmek se vyvíjel po staletí a všechny typy vycházely původně z klasických anglických hliněných dýmek. Hlína byla postupně nahrazována dřevem a výrobci začali hledat vhodné nové tvary. Nejdále v tomto bádání se dostali Francouzi a Angličané.

V 2. polovině 19. století byly nejvíce vyhledávané krátké dýmky. V té době přišly do módy především rovné dýmky, tvar billiard. Především mladí lidé vyhledávali moderní, rovné dýmky, ale starší kuřáci chtěli mít při kouření dýmky určité pohodlí. Toto pohodlí získali až s novým tvarem dýmky, která měla zahnutou troubel.

Tvar bent vznikl kombinací vesnické visací dýmky a rovné „billiardky“. Tyto dýmky vznikaly především na konci 19. a počátkem 20. století. Kdo byl první tvůrce dýmky typu bent se můžeme dnes již dohadovat. Možná to byl inovační Alfred Dunhill, možná francouzští dýmkaři ze Saint-Claude. Kdo však dýmky typu bent nejvíce proslavil, víme naprosto přesně. Byl to Charles Peterson. Díky němu je dnes tvar bent (anglicky ohnutý, zahnutý) zařazen mezi klasické tvary dýmek. Tento tvar je zajímavý svojí ladností a svým tvarováním do prohnuté křivky. Ve správném, vyváženém poměru mezi hlavičkou a troubelí dosahuje dokonalosti.

Právě Charles Peterson se nejvíce zaměřil na zdokonalování dýmek. Vždy se zajímal o názory kuřáků dýmek, o jejich problémy při kouření a o hodnocení svých dýmek. Peterson je autorem významných patentů, které ovlivnili vývoj dýmkového kouření. Britští vojáci, kteří sloužili v Indii, si stěžovali, že při jízdě na koni si nemohou rychle „složit“ dýmku, protože vždy těžce vpravovaly náustek k troubeli. Charles Peterson proto navrhl systém zvaný „Army spigot“ (slovo „army“ odvozeno od armáda), kdy kuželově upravil konec náustku, který se pak lehce vsunul do takto upraveného konce troubele. Troubel byla navíc zpevněna stříbrným kroužkem. Druhým problémem, se kterým se Peterson setkával, byla „močka“ z tabáku, která troubelí stoupala až do kuřákových úst. Proto opatřil troubel (krček) dýmky bent speciální komorou, kde se zachycoval kondenzát z tabáku. Tímto vynálezem si získal věhlas a nejedno světové ocenění.

Dalšími novátory byly německé firmy, které se snažily vyrobit takový filtr do dýmky, který umožní kuřákům „zdravější“ kouření a ochrání je před škodlivými aspekty této činnosti. Po Druhé světové válce přišla firma Vauen s nápadem používat filtry obsahující aktivní uhlí, které zadržovaly jak vlhkost, tak absorbovaly část nikotinu. V současnosti je filtr na bázi aktivního uhlí součástí většiny dýmek na trhu.

Dnes nesmějí bentky chybět u žádného výrobce dýmek. U irské firmy Peterson, která úspěšně pokračuje ve šlépějích slavného Charlese Petersona, je 70% vyráběných tvarů právě bent nebo half bent (mírně zahnutá dýmka). „Bentky“ jsou totiž pro kuřáky dýmek pohodlnější než „billiardky“.

Ve tvarech bent se nejvíce prosazuje klasika, ale celá řada firem se zaměřila na svoje pojetí tvarů bent. Nejvíce v této oblasti vyniká firma Stanwell, která vnesla do těchto aplikací skandinávský design. Dnes už tradiční dýmka Viking či Rhodesian bent jsou toho typickým příkladem.

Italská firma Ser Jacopo se naopak zaměřila na prostor mezi troubelí a náustkem. Tento prostor začala zdobit kombinovanými systémy „army spigot“ s velkými stříbrnými kroužky. Navíc tato firma vystihla zájem kuřáků o masivní dýmky, které jsou oblíbené jak ve střední a východní Evropě, tak i v USA. Na trh uvedly dýmky s velkými hlavičkami pod názvem „Maxima Maxima“. Tyto dýmky se již staly pro pravověrné kuřáky prestižní záležitostí.

Je zajímavé, že v některých zemích kralují jiné tvary dýmek. Například ve Skandinávii, především v Dánsku dávají kuřáci přednost spíše rovným a menším dýmkám. Zatímco například u nás či v USA kupují milovníci dýmek spíše „bentky“ a tzv. „free handy“, neboli volné tvary. Zkrátka potřebují držet v ruce pěkný kus dřeva.

Přestože dýmky bent nedodávají kuřákům takový mladiství vzhled jako dýmky tvaru billiard, svými ladnými tvary a vyvážeností vždy zaujmou každého dýmkaře. S dýmkou typu bent je totiž kouření plné pohody.